Auditorium - Interview Frederik & Jesper

Naslouchat, diskutovat, společně pracovat: auditorium může podporovat nejrůznější formy setkávání a spolupráce. Frederik Flötotto hovoří s Jesperem Højholtem, Managing Partnerem společnosti Flötotto Scandinavia ApS a odborníkem na plánování a realizaci auditorií, o komunikaci, individuálních řešeních a správné analýze potřeb. Jesperovy odborné znalosti se přitom propojují s plánovacími a realizačními schopnostmi celého týmu Flötotto, který zajišťuje projekty auditorií po celém světě.

Frederik Flötotto: Jespere, při slově auditorium si mnozí okamžitě představí klasickou posluchárnu: stoupající řady sedadel, vpředu jednoho přednášejícího a publikum, které naslouchá. Nakolik je tato představa ještě aktuální?

Jesper Højholt: Popisuje důležitý způsob využití, ale jen část možností, které auditorium nabízí. Při přednášce, filmové projekci nebo koncertu dává společná orientace směrem dopředu smysl. Všichni potřebují dobře vidět, dobře slyšet a pohodlně sedět. Ve vzdělávacích institucích si ale navíc musíme položit otázku, jak spolu mají vyučující a studenti komunikovat. Bude převažovat výklad? Má vznikat dialog? Nebo mají účastníci také společně pracovat? Tyto různé formy komunikace mají přímý vliv na návrh prostoru.

Frederik: Takže bychom měli nejprve mluvit o komunikaci a teprve potom o sezení?

Jesper: Přesně tak. Rozlišuji tři situace: jeden člověk oslovuje celé publikum, vyučující a studenti spolu vedou dialog a studenti spolupracují mezi sebou. Jeden prostor může podporovat několik těchto situací. Musíme ale promyslet, jak mezi nimi budou uživatelé přecházet. Pokud se počítá se skupinovou prací, musí mít účastníci možnost otočit se k sobě. A pokud má vyučující poskytovat individuální podporu, potřebuje přístup k jednotlivým pracovním místům.

Frederik: Co to znamená pro prostor určený především k přednáškám a prezentacím?

Jesper: Při plánování se soustředíme zejména na výhled, podmínky pro poslech a pohodlí při sezení. Řady jsou orientovány směrem k pódiu nebo prezentační ploše. Stupňovité uspořádání může zajistit dobrý výhled i ze zadních míst. Zohledňujeme také délku akcí a to, co budou lidé na svých místech dělat. Budou pouze poslouchat, psát si poznámky, nebo používat notebooky? Každá z těchto činností klade jiné nároky na sedadla, rozestupy a psací plochy. I klasická posluchárna proto vyžaduje důkladnou analýzu potřeb.

Frederik: A jak se prostor mění, když chceme umožnit více dialogu mezi vyučujícími a studenty?

Jesper: Důležitá je vzájemná blízkost. Kompaktnější prostor a menší výškové rozdíly mezi řadami mohou usnadnit komunikaci. Větší význam získávají také průchody a pohyb po místnosti. Vyučující by měl mít možnost přijít ke studentům, odpovídat na otázky přímo u jejich pracovních míst a při řešení úkolu jim nahlédnout přes rameno. K tomu potřebuje dostatek prostoru pro pohyb a přístup k pracovním místům. S tím je nutné počítat už při návrhu půdorysu.

Frederik: Na naší stránce věnované auditoriím ukazujeme řešení s pevnými stoly a volně stojícími židlemi. Odpovídá tomuto přístupu?

Jesper: Velmi dobře. Pevné stoly poskytují stabilní pracovní plochu a jasnou strukturu prostoru. Volně stojící židle umožňují změnit polohu a otočit se k ostatním. Po společném výkladu tak může následovat rozhovor se sousedem nebo samostatná pracovní část. Vyučující přitom může účastníkům poskytovat přímou podporu. Předpokladem je vhodné uspořádání stolů, dostatek místa a dobře navržené průchody.

Frederik: Do jaké míry lze tento přístup rozvinout směrem ke skupinové práci?

Jesper: Pokud má skupinová práce tvořit podstatnou část využití, musí ovlivňovat návrh od samého začátku. Ptáme se: Kolik lidí bude pracovat společně? Jak se k sobě otočí? Jakou společnou pracovní plochu potřebují? A jak potom znovu zaměří pozornost na celou skupinu? Zároveň posuzujeme možnosti konkrétního prostoru. Hustě osazená posluchárna s výrazným převýšením nabízí jiné podmínky než prostor s menšími výškovými rozdíly a velkorysejšími pracovními plochami. Naším úkolem je navrhnout řešení, které odpovídá zamýšleným formám učení a komunikace.

Frederik: Na našem webu představujeme mimo jiné reference Noroff, NTNU, Scania Trucks a KS Agenda. Jak pomáhají při plánování nového projektu?

Jesper: Ukazují šíři celého tématu: od vzdělávání přes firemní prostředí až po konferenční prostory. Pro zájemce představují dobrý výchozí bod pro formulování vlastních požadavků.  Vzdělávací reference, jako jsou Noroff nebo NTNU, mohou otevřít otázku, jakou roli mají ve vlastním prostoru hrát přednášky, dialog a společná práce. Firemní prostředí, například Scania Trucks, obrací pozornost k prezentacím, školením a akcím. Konferenční kontext KS Agenda zase přináší otázky spojené s proměnlivým publikem a různými formáty akcí.

Reference používáme jako začátek rozhovoru: Co klienta oslovuje? Jak si představuje využití svého prostoru? A v čem se jeho požadavky liší od představených příkladů?

Frederik: Ty přinášíš specializované znalosti v oblasti auditorií. Jak tuto odbornost propojujeme s prací celého našeho týmu?

Jesper: Přispívám svými zkušenostmi se systémy sezení, prostorovými koncepcemi a specifickými technickými požadavky auditorií. Společně s našimi plánovači a dalšími účastníky projektu z nich vytváříme řešení, které odpovídá konkrétní budově a jejímu využití. Projekty plánuje, koordinuje a realizuje celý tým Flötotto, a to po celém světě. Podle zadání naši plánovači, interiéroví architekti a projektoví manažeři úzce spolupracují s místními architekty a specialisty jednotlivých profesí. Propojujeme tak odborné znalosti auditorií se zkušenostmi společnosti Flötotto s realizací mezinárodních projektů.

Frederik: Jakou otázku při úvodní analýze potřeb pokládáš nejraději?

Jesper: „Popište nám běžný den v tomto prostoru.“ Kdo ho využívá ráno? Co se v něm odehrává odpoledne? Konají se večer veřejné akce? Jak dlouho budou lidé sedět? Potřebují psát, diskutovat nebo pracovat ve skupinách? A kdo prostor připraví pro další využití? Tak získáme konkrétní představu. Požadovaný počet míst je důležitý, ale sám o sobě ještě nevysvětluje, jak má prostor fungovat. 

Frederik: Jaké jsou v této fázi největší výzvy?

Jesper: Často se setkávají různá očekávání. Klienti chtějí co nejvíce míst, vysoký komfort, kvalitní pracovní plochy a velkou flexibilitu. Tyto požadavky se navzájem ovlivňují. K tomu přistupují pohledy uživatelů, provozovatele, architekta a investora. Proto by se klíčoví účastníci měli zapojit včas. Náš tým pomáhá stanovit priority a srozumitelně vysvětlit prostorové i finanční dopady jednotlivých variant.

Frederik: Co by měl tým Flötotto o novém auditoriu vědět co nejdříve?

Jesper: Především potřebujeme porozumět jeho využití: Kdo bude do prostoru přicházet, co se v něm bude odehrávat a jaké formy komunikace má umožňovat? Pomohou nám také půdorysy a řezy s rozměry, výškami a případnými stávajícími stupni, požadovaná kapacita, rozpočtový rámec a plánovaný termín dokončení. Ptáme se na bezbariérovost, pódium, projekci, akustiku a osvětlení, ale také na elektrické přípojky a pracovní plochy u jednotlivých míst. Při prvním setkání ještě nemusí být vše rozhodnuto. Důležité je společně pojmenovat otevřené otázky a včas je řešit.

Frederik: Jak široká je škála řešení, která mohou z tohoto procesu vzniknout?

Jesper: Sahá od jednoduchého, odolného sezení do poslucháren na různých výškových úrovních přes řešení s integrovanými psacími stolky nebo pevnými stoly a volně stojícími židlemi až po plně čalouněná sedadla pro koncertní sály a kina. Podle toho se mění priority. Intenzivně využívaný výukový prostor potřebuje dobré pracovní podmínky a snadno udržovatelné povrchy. U delších představení získávají větší význam čalounění, pohodlí při sezení a atmosféra sálu.

Frederik: Čemu je třeba věnovat zvláštní pozornost u plně čalouněného řešení?

Jesper: Sedák, opěradlo, skladba čalounění, područky a potahy musí odpovídat způsobu využití i době, kterou lidé stráví vsedě. Důležité jsou také čištění, opotřebení a možnost pozdější výměny jednotlivých součástí. Sezení zároveň ovlivňuje akustiku prostoru, proto ho koordinujeme s akustickým návrhem. U sklopných sedadel věnujeme pozornost také ovládání a hlučnosti. Mnoho detailů, které se zpočátku zdají drobné, má dlouhodobý vliv na zážitek z celého prostoru.

Frederik: Do jaké míry lze auditorium přizpůsobit individuálním požadavkům?

Jesper: Míra individualizace může být velmi vysoká. Podle konkrétního systému a technických možností lze projektu přizpůsobit materiály, barvy, látky, čalounění, područky i psací plochy. Součástí návrhu jsou také uspořádání řad, způsob kotvení a začlenění do interiéru. Individualizace zároveň znamená nabídnout právě ty funkce, které jsou skutečně potřeba. U zakázkových řešení proto vždy probíráme jejich přínos i dopady na cenu, údržbu a harmonogram.

Frederik: Zejména mechanické systémy mohou zvýšit náročnost projektu. Co je potřeba vyjasnit včas?

Jesper: Musíme určit, jaký pohyb je potřeba a k čemu má sloužit. Jde o sklopná sedadla, integrované psací stolky, nebo o složitější systém, který umožní měnit využití celého prostoru? Potom posuzujeme prostorové nároky, ovládání, zatížení a údržbu. Kdo bude mechanismus používat, jak často a za jakých podmínek? V každodenním provozu musí fungovat spolehlivě a jeho ovládání musí být srozumitelné. Speciální mechanická řešení mohou vyžadovat dodatečnou technickou koordinaci, vývoj nebo ověření na vzorku. Proto o nich potřebujeme mluvit už na začátku projektu.

Frederik: Jak konkrétně probíhá poradenství a plánování ve Flötotto?

Jesper: Začínáme analýzou potřeb. Společně si vyjasníme využití, formy komunikace, kapacitu, komfort, rozpočet a termíny. Následuje prostorová koncepce a návrh rozmístění sedadel. Naši plánovači navrhnou uspořádání, prověří výhled a prostor pro pohyb a podle potřeby s klientem porovnají různé varianty. Poté upřesníme vybavení a design: systém sezení, materiály, čalounění, psací plochy a technické možnosti. Při rozhodování mohou pomoci vzorky nebo vyzkoušení sedadel. Pak přichází technická koordinace s investorem, architekty a specialisty jednotlivých profesí. Vyřešíme návaznosti mezi jednotlivými částmi a připravíme návrh ke konečnému schválení. Závěrečné fáze zahrnují výrobu, dodávku, montáž a předání. Naši projektoví manažeři je koordinují s harmonogramem stavby a přípravou na místě.

Frederik: Kdy je správný čas zapojit tým Flötotto?

Jesper: Ideálně ještě před definitivním stanovením geometrie prostoru, stupňů a umístění technických přípojek. Sezení a stavební řešení spolu úzce souvisejí. Čím dříve mohou naši plánovači sladit požadavky s investorem, uživateli a specialisty, tím lepší bude celkové řešení. To je zvlášť důležité, pokud má prostor vedle přednášek umožňovat také dialog a skupinovou práci. Potřebné plochy a průchody se později doplňují jen obtížně. Realizujeme projekty po celém světě a plánování i realizaci přizpůsobujeme místním podmínkám a spolupráci s týmy přímo na místě.

Frederik: S jakým časovým předstihem by měli klienti počítat?

Jesper: Na poradenství a plánování je podle složitosti vhodné vyhradit přibližně osm až deset týdnů. Tento čas potřebujeme k pochopení zadání, vytvoření koncepce a společnému odsouhlasení detailů. Standardní dodací lhůta činí rovněž přibližně osm až deset týdnů od zadání objednávky, pokud je provedení kompletně vyjasněné a schválené. U speciálních mechanických řešení nebo rozsáhlejšího zakázkového vývoje může být delší. Každý, kdo má pevný termín otevření, by měl počítat s oběma fázemi a obrátit se na nás včas. Montáž a přípravu stavby koordinujeme samostatně v rámci harmonogramu projektu.

Frederik: Co se při plánování často podceňuje?

Jesper: Každodenní provoz. Jak se budou jednotlivé řady čistit? Lze snadno vyměnit opotřebované díly? Jsou mechanismy přístupné pro údržbu? A kdo bude zajišťovat případné změny uspořádání? Auditorium bude sloužit mnoho let. Vedle designu a počáteční investice se proto vyplatí důkladně promyslet také čištění, opravy a snadné ovládání.

Frederik: Podle čeho nakonec poznáme dobře navržené auditorium?

Jesper: Podle toho, že ho lidé mohou používat přirozeně a intuitivně. Dobře vidí a slyší, sedí pohodlně s ohledem na typ akce a mohou spolu komunikovat tak, jak daná situace vyžaduje. Pro provozovatele zároveň dobře funguje čištění, obsluha a údržba. Dobré auditorium podporuje to, co se v něm má odehrávat: soustředěnou přednášku, rozhovor, společné učení nebo kulturní zážitek. Právě pro tyto situace ho navrhujeme.